Poličky, na které se snáší
prach jako sníh na kapotu aut. Cola s bublinkami ve skleničce školáka jako
náhražka alkoholické tekutiny v ruce otce. Ticho v bytě, protože se
všichni hádají. Stromeček se blýská pod nánosem třásní, nikdo nevidí jeho
zelené jehličí. Ruce v trojobalu od přípravy štědré večeře. Hračky i
ponožky zabaleny do stejného červeného papíru s anglickým nápisem. Sedí
jich u stolu pět, jeden talíř je navíc. Co by dělali, kdyby někdo cizí opravdu přišel? Oblečení škrtí těla, je sváteční. Pohádka
se line z televize do prostoru nikoli do uší. Dnes musí být slavnostní
nálada, datum v kalendáři to nařizuje. A pak zazvoní zvoneček a bude tomu
konec. Papír se roztrhá, dobrá nálada vybublá, kravata se povolí, břicha
naplní. Půjde se spát, spokojeně, je to za námi, už teď se ̶d̶ě̶s̶í̶m̶e̶ těšíme, že za rok znovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat