V životě občas - dobrá,
často - tápu.
Otáčím radiátor na
čtyřku. Potřebuji teplo.
Dívám se z okna na kousek
Prahy v šedi mlhy. Nevidím jasně.
Sbírám chuchvalce
kočičích chlupů roztroušených po podlaze. Ztrácím se v dílčích činnostech.
Dostávám kytku k výročí,
na které jsem zapomněla. Jsem zaskočená a nucená být lepší.
Mám svůj maxi vlněný bílý
svetr. Cítím se v bezpečí - jsem to já.
Dopoledne spím a těžko
vstávám. Jsem unavená.
Máme už adventní
kalendář, se kterým se těšíme na odpočítávání.
Dny jdou. Jsem tiše. Nechci
je vyplašit. Je dobře.
******
Aktuální text doplním teď staršími mikrobásněmi.
Takhle já píšu - lepím nesouvisející dohromady.
******
ve dvě v noci
oblékám
svrchník odvahy
napsat dopis
ze své lásky
se ti vyznati
******
trápit se pro cizí
minulost
stalo se údělem mým
zbytečným mlýnem
větrným
******
být upřímná
věřím
cesta je
k lidským
dveřím
zamčeným
******
nevím
jak zachytit čas do dlaní
v prach
se proměňuje moje konání
******
báseň poví
životní příběh
ve zkratce
******
dnes
a pak
zas
znova
povídat
o lásce
žijící
v nás
dnes
Žádné komentáře:
Okomentovat