Přejela rukou po zrcadle, aby na sebe viděla.
Bylo celé zamžené, to z té páry. Milovala horkou sprchu, když na ni dopadaly proudy vařící vody, až ji to pálilo. On jen vždycky zavrtěl hlavou. Nechápal to. To je ono, proto se s ním dnes rozešla. Nechápal ji. V tolika věcech. Je jí lépe bez něho, takovou dobu to plánovala, a dneska to konečně udělala. Tak proč se cítí tak bídně? Vždyť on ani nebyl překvapen a nebojoval o ni. Ano, proto je jí smutno. Nesnažil se ji zadržet, klidně ji nechal odejít.
Rychle znovu přejela po zrcadle, už se nechtěla vidět.
Já vím, že to asi neuslyšíš ráda, ale každý kdo píše si občas musí vyslechnout upřímný názor. Nezlob se na mě, ale tohle je prostě... dokonalá ukázka toho, jak obrovský talent máš. V pár řádcích máš obrovské drama a prostě...trošku začínám žárlit na Tvou spisovatelskou náturu :) Ale samozřejmě žárlit v dobrém :) Piš dál!!
OdpovědětVymazatUž to tu padlo, v pár řádcích je celý příběh. Skvělé.
OdpovědětVymazatMoc hezké, opravdu
OdpovědětVymazatDěkuji. Za to, že to čtete, že vás to zaujalo a že mi to napíšete. Moc si toho vážím.
OdpovědětVymazatpanKaplan: Ty mi dáváš!:-)). Nechtěj vědět, jak jsem se cítila po přečtení prvních řádků...fakt hrozně..a pak úžasně...nemám slov...děkuji za komentář.
lisarah: Ano, já si říkal, jestli mám poklonu vyseknout hned zkraje, a nebo Tě mám trochu napínat :)
OdpovědětVymazat