Stránky

2011/05/09

Topinky

Už když vcházel do bytu, věděl, že to bude nevydařený večer. Ucítil  totiž přepálený tuk. Budou topinky. Špatné znamení. Pověsil tašku na věšák, spolu s bundou. Boty vyměnil za bačkory. Zhluboka se nadechl a vzal za kliku. Ženu uviděl hned, jakmile otevřel dveře. Stála k němu zády a podle pohybu poznal, že potírá  chleba česnekem. Vlastně to spíše uslyšel. Takové ticho tu bylo.

Tlumeně zamumlal pozdrav. Původně chtěl dodat, že měl dneska v práci těžký den a ještě měl připravenou vtipnou historku, jak kolegovi Petrovi ujela židle. Ale nemohl. To ty topinky. Posadil se tedy za stůl a čekal. Ze začátku  se snažil mluvit, omlouvat, prosit o odpuštění. Vyzkoušel  snad všechno. Ale nyní, po dvaceti letech, věděl, že nic z toho nemá smysl.

Měli šťastné manželství, sice bezdětné, ale přesto spokojené. Zařídili si život podle svého a prožili hezké časy. Nehádali se, rozuměli si. Asi se už nemilovali, ale bylo jim spolu dobře a popravdě se těšili, že spolu zestárnou. Už začínali plánovat, jak stráví důchod. Na výletech, možná i do zahraničí se konečně vypraví.

Jedinou věcí, která se vymykala z tohoto poklidného proudění jejich dní, byly tyto večeře. Marta nekřičela, nevyčítala. Ale on něco provedl, a dokud nesní tu topinku s česnekem, tak nepromluví. Byl to pro něj trest, který stanovila. Opečený chleba nesnášel. Kolikrát by byl raději, kdyby se rozčílila. Ale ona ne, ona prostě mlčí a udělá topinky.

S nárůstem počtu společných let se tyto večeře stávaly častějšími. Přesto nikdy nepřestal doufat, že ji to přejde. Vlastně mu už ani nevadil ten zuhelnatělý krajíc, jako to, že nevěděl, za co je přesně trestán, a zrovna takhle. Nikdy o tom nemluvili. To byla jediná věc, o které se u nich doma nemluvilo.

Tak, talíř je na stole. Rychle jednu topinku popadne, zakousne se do ní, až to křupne.  A v tom zvuku slyší úlevu. Svoji, Martinu. Ví, že už zase bude dobře.

2011/05/05

Princezna s krátkými vlasy

Žila byla jedna princezna. Já vím, na tom není nic zajímavého. Takových  už po světě chodilo! Ale tahle byla zvláštní, měla totiž krátké vlasy. Ano, děti. Krátkovlasá princezna.  Taky se ptáte, jak je to možné? Co by dělala, kdyby ji zloduch unesl a zavřel do věže? Jak by princ vyšplhal nahoru, aby ji mohl zachránit, když mu nespustí svoji zlatou hřívu? Nebudeme si nic nalhávat, princové nebývají tak chytří, aby si sebou přinesli žebřík. (A jen tak mimochodem - s jejich fyzičkou to jde taky s kopce, považte, snad by ho ani neunesli!) 

Jako vše, i toto má své vysvětlení. Ale kdepak! Žádné čáry máry, zakletá taky nebyla, je to úplně jednoduché. Tahle princezna chtěla být pouze moderní. Takže zašla do kadeřnictví a nechala se ostříhat.

Asi vás zklamu, na závěr každé pohádky by mělo být nějaké ponaučení, jako že dobro zvítězí nad zlem, láska nad nenávistí, jenže tady není. Toto je jen příběh o ženský, co má vlastní rozum a jedná podle sebe. No a náhodou je to princezna. Dobrou noc!

2011/05/04

Volba

Mohla jsem s ním začít chodit. Neudělala jsem to, přestože jsem věděla, že mě má rád a měl by celý život. Byl to hodný kluk. Jenže by to znamenalo provdat se na vesnici, vstávat ve čtyři ke kravám, podojit, uvázat šatovku, uvařit, nezastavit se až do večera. Měli bychom čtyři děti, v sobotu si zašli do místní hospody, v neděli do kostela. Byla by to dřina, ranní vstávání, zhrublé ruce. Ale možná by to bylo lepší než to, že tu teď vysedávám na baru, v úzkých džínách a módním topu, ale sama. Pár drinků s někým vypiju, třikrát se sejdeme, a pak znovu po kavárnách až se zas objeví někdo jiný. Pořád znovu. Pořád jen na chvíli, nic hlubšího, stálejšího v tom není.

Takhle Jana právě přemýšlí. Jsem její sudička, tak to musím vědět. Dala jsem jí na výběr. Nemohla čekat, že jedna varianta bude krásná a druhá ošklivá. Tak to přece na světě nechodí, za všechno se musí zaplatit.
Jednou najde takového, který si ji vezme, bude mít pěkný byt a nejnovější model vozu před ním. Vše bude mít styl, ale bude to chladné, stejně jako samotné manželství. Kalkul, počty, má dáti, dal.  Ty jsi pěkný doplněk, za který si platím.
Zvolila chlad moderně vytapetovaných stěn místo teplé vápnem oházené stáje. Byla to její volba.
Neupracuje se, bude dobře vypadat, kamarádky jí budou závidět. Bude bez lásky. Opakuji, její volba.

2011/05/01

Zvláštní jízda s Axolotl roadkill

Když jsem dostala na výběr z knih, které bych si mohla přečíst, tak jsem přeskočila zvučná jména a vybrala si tuhle u nás zatím neznámou autorku. A to z těchto pěti důvodů (plus to, že kniha vychází ve Světové knihovně Odeonu, což je vždy záruka kvality).

První: Autorka
Helene Hegemann je mladá spisovatelka, která měla na svém kontě před napsáním této knihy také již například divadelní hru. Tento svůj román napsala v osmnácti letech. Mimo to česká a německá kultura má k sobě blízko, a proto je dobré ji sledovat.

Druhý: Kontroverze románu
Román vyvolal poměrně bouřlivé reakce, řešilo se, zda se nejedná o plagiátorství. Hegemannová v textu používá pásáže z blogů, písniček, knih či filmů. Je to opisování nebo moderní forma tvorby, kdy začleňuje cizí dílo do svého?

Třetí: Téma
Ústřední postavou knihy je šestnáctiletá Mifti. Nechodí do školy, má pochybné přátele, vyrůstá se sourozenci. Má problematický vztah s otcem a v sobě nedořešenou smrt matky.

Čtvrtý: Forma
Nečekejte klasický styl vyprávění, právě naopak se můžete těšit na hotový mix deníku, blogu,  dialogů, písničkových pasáží, mailů, esemesek. Je to náročnější na pozornost, protože autorka nedělá pauzy, celý text plyne bez zastávky. Občas vás bude šokovat, občas vás uhrane krásou vět. Rozhodně vás nenechá chladnými a budete na obsah knihy reagovat; rozčilovat se, souhlasit. Záleží, u jaké pasáže zrovna budete. 

Pátý: Název
Axolotl roadkill. Co si představit pod takovým názvem? Co znamená? Proč byl takto zvolen? Bude to v knize vysvětleno? Ano, bude a rozhodně vám to nepřinese zklamání. Symbolika obsažená v názvu plně odpovídá obsahu knihy.

Současná literatura je důležitá, protože zobrazuje problematiku dnešních dospívajících, jak oni žijí, jak to vnímají. Čekáte, že to bude šokující a provokující. Ano je, ale ne tím předvídatelným způsobem -  popisem sexu a braní drog. Tedy samozřejmě to tam naleznete, ale v přijatelné míře a hlavně budete překvapeni jazykem, kterým je kniha napsána. Věty jsou občas složité, ale je v nich něco, co vás nutí je číst a zamýšlet se nad nimi.

Jeden z velkých významů literatury je vyvolat  emoce, diskuzi. Tato kniha to bezesporu dokázala.

Verdikt: Doporučuji. Stojí za to udělat si na tuto kontroverze vzbuzující knihu vlastní názor.

Kniha: Helene Hegemann - Axolotl roadkill
Rok vydání: 2010, česky: 2011. Originální název: Axolotl Roadkill