Cukroví plná lednice a
skříň. V sobotu přivezla jedna babička, v neděli druhá. Plus pár
našich výsledků snažení. Voní to cukrem, pečením, láskou, věnovaným časem.
EKG o Lásce a Ježíškovi.
Sobotní večer ve dvou. Po více než čtyřech letech společně do Archy na náš oblíbený
večer Rudiše a Malijevskýho. Stejně fajn jako před lety. Ochutnávka svařeného piva. Vážně to chutnalo jako svařák.
Vánoční trhy na Míráku.
Trdlo pro malou muselo být. Poslední maličkost jako dárek. Vánoční výzdoba ve městě
krásná.
Uvědomuji si, že více se
svátky spjatými věcmi se dějí mimo víkend, ale ty tu nezachycuji. Možná chyba,
možná to tak pojmu za rok, možná zůstanou navždy jen v deníku.
Očka dětí září, když
rozsvítím výzdobu. Hlavně ten roční mně ukazuje, co všechno ještě musím
zapnout. Když vidím tyhle okouzlené modré oči, dojetím zvlhnou ty moje.
O tomhle jsou moje
Vánoce, o vnímání předvánočního času skrze dětský pohled a prožívání dětskou
duší.
Už se to blíží, těšení
roste do výše jedličky.