Stránky

2011/10/04

Spravedlnost

Oběť
Chtěla by utíkat, dát se do rychlého běhu, letět k mámě, ale sotva hýbe nohama, vždyť je nemůže dát ani k sobě, strašně to bolí, pálí, řeže, co to je? krev, co mi to udělal, a proč zrovna mě, proč mi to udělal? Slzami má zamazaný celý obličej, nevidí pomalu na cestu, je jí na zvracení, pořád cítí ten ožralý dech, a jeho nepříjemný pot. Bylo to pár minut, normálně šla, chytil ji, zatáhl ke křoví, pár minut, proč mi to udělal, to bolí, kde je máma, pomozte mi někdo...smýt ze sebe ten hnus, nebo aspoň omdlít, alespoň na pár vteřin zapomenout, co se jí pravě stalo, proč to nejde, zvedá se ji žaludek, zastavuje, klesá na kolena, zvrací...

Máma oběti
Moje holčička, moje malá holčička, brečí. Už nikdy nepřestane před očima vidět tvář své dcery, když vešla do obývajícho pokoje. Roztrhané šaty, šmouhy na rukách, krev kapající na podlahu skrze natržené punčochy, její nevinná holčička. Ten parchant za to zaplatí!, ona se o to postará, aby šel ten úchyl sedět, na léta, natvrdo. Ona se domůže spravedlnosti.

Pachatel
Nic si nepamatuju, byl jsem ožralej jako doga, viděl jsem hezkou holku, vzal ji stranou a trošku si udělal dobře, to se toho stalo, vsadil bych se, že i jí se to líbilo, ale teď dělá drahoty, jak to umějí jen ženské. A kvůli tomu teď půjde zase do basy, tedy to jsou mi pořádky v té naší republice..


Soudce
Bezmoc. To je to jediné, co teď cítím. Sedím na té své lavici a vykonávám spravedlnost. Jenže, i když ho pošlu na maximální dobu do vězení, tak on to tam nějak přežije, vlastně v pohodlí, s televizí, teplou stravou, beze strachu, kde ten den bude spát, zná to tam, kamarádi ho rádi přivítají, chodit do tělocvičny může, navštěvovat knihovnu nebo nedělat vůbec nic. 

A beztak ho pustíme dříve podmínečně ven, a až opustí vězeňské brány už si možná ani nebude pamatovat, za co že to seděl. Kdežto ta mladá holka má zničený celý život, psychickými problémy bude trpět celý život, ten tik v obličeji snad vymizí, ale fyzické lásky nebude schopná dlouho, zda-li vůbec, pořád bude mít ten násilný čin kdesi v sobě, chudák holka. Ona má následky na celý život, kdyby chtěl potrestat adekvátně jeho, dostal by daleko více než co zákon dovoluje. Tak jakápak spravedlnost?

Oběť
Když ho viděla na identifikaci, poznala ho okamžitě, ale nic necítila, od té hnusné události necítila nic, jako by svoje pocity dala pod zámek, a jednou až tu krabici otevře, tak snad vybuchne. Chce jen zapomenout. Přece nedovolí pěti minutám jednoho dne, aby jí zničily zbytek života. To nedopustí...nesmí, nesmí.

3 komentáře:

  1. "Přece nedovolí pěti minutám jednoho dne, aby jí zničily zbytek života. To nedopustí...nesmí, nesmí." Přesně...uff. Co dodat.
    Tai

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezké. Nestuduješ ty náhodou psychologii? Občas mi to tak připadá.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji. A co se týče studia, tak se pohybuji kdesi v oblasti ekonomie:-).

    OdpovědětVymazat