Teď

****

Chvějí se mi ruce,

když se na mě díváš.

Třepí se mi vlasy,

když mě po nich hladíš.

Třese se mi hlas,

když se na něco zeptáš.

Proto nezašeptám:

už nemůžu dál.

****

Pár jen tak veršů

čekat na půlnoc

nejít spát

den se nevydařil

až v druhý

snad lepší

do peřin uléhat

****

víno, svíčky, dítě spí

pojídáme cukroví

silvestr

bez televize

vše se sype

i ten sníh

jen ten náš svět

si nerozbít

****

Oranžový západ slunce

jak odlesk

reklamního poutače

****

Kombinace skleněného zvonu a párečku (pobásnění)

Minulost, spi. Nechci tě.
Tady a teď.
Jsem já.
Tady a teď.
Venku hezky.
Tady a teď.
Co je to platné, Sylvie.
Skleněný zvon kolem nás.
Tady a teď.
Napořád.

****

Zrada

oči zalepené bolestí

nad naší bezmocí

máme se rádi

nemáme se rádi

budeme kamarádi?

Pobásnění

*****

dvě duše ve dvou tělech

dvě srdce poraněný

potkali se, kdy se potkat měli

*****

uzamyká se do mlčení

tohle pro ni není

život, bolest, minulost

proč to všechno mění?

*****

bolest, co kape z očí

není nic

proti

srdce rozdrcení

jednou větou

ubohou

Tápání

V životě občas - dobrá, často - tápu.

Otáčím radiátor na čtyřku. Potřebuji teplo.

Dívám se z okna na kousek Prahy v šedi mlhy. Nevidím jasně.

Sbírám chuchvalce kočičích chlupů roztroušených po podlaze. Ztrácím se v dílčích činnostech.

Dostávám kytku k výročí, na které jsem zapomněla. Jsem zaskočená a nucená být lepší.

Mám svůj maxi vlněný bílý svetr. Cítím se v bezpečí - jsem to já.

Dopoledne spím a těžko vstávám. Jsem unavená.

Máme už adventní kalendář, se kterým se těšíme na odpočítávání.

Dny jdou. Jsem tiše. Nechci je vyplašit. Je dobře.

Nad slovy

Skutečnost se do žádných slov nevejde. Z přítomnosti oněmíš. Všechno, co je v životě důležité, je nad slovy.

A v určitou chvíli dojdeš k poznání, že pokud může být to, co jsi prožil, předáno slovy, znamená to, že jsi vůbec nic neprožil.

Michail Šiškin - Listář

*****

Tiše zavřená

ve svém snu

pluje si a sní

o muži svých dní

nebyl, není, nebude

prostě neexistuje

ale vzdát to nesmí

to by byla její smrt

Zdi

bylo mezi námi tolik problémů

tvoje žena, moje děti

všechno jsme vyřešili,

všechno zvládli

a teď tu stojíme

před nevymalovaným pokojem

holé zdi před námi

čeká nás budoucnost

snad bude stát za ta

všechna ublížení,

co jsme provedli

********

Jablečná

v sobotu na trhu kupovala jsi si jablka,

když v tom jedno zakutálelo se ke mně,

zvedl jsem ho a podal tobě,

od té doby nakupujeme jablka spolu

každou sobotu, na trhu

v dešti, slunci i sněhu

nakupujeme jablka spolu

Samota internetu

brouzdám po samotě internetu

naplněným obsahem bohatým

však šumivě kýčovitým

brouzdám po samotě internetu

ale na tvůj blog na just nenajedu

však zvědavosti nepodlehnu

brouzdám po samotě internetu

prsa, výzva, zaručená výhra

vyskakuje ze všech stran

brouzdám po samotě internetu

k čemu je mít stovky přátel na facebooku

když večer sám v posteli usínám

brouzdám po samotě internetu

připadám si stár, když do chatů nakouknu

co je to dnes za internetovou elitu?

brouzdám po samotě internetu

nemůžu spát a tak klikám a klikám

copak to marně hledám?

láska

o ní nemluví

kdo ji žijí

ale ti ostatní

mluví

mluví

křičí

řvou

beze smyslu

nesmysly

že se musí

chovat

tak a tak

a ne jinak

jinak nezískaj

toho

vysněnýho

pravýho

jedinýho

svýho
ho ho

uvězněný

v něčem žiješ

je to hrozně podstatný

stresuje tě to

nervuje tě to

jsi z toho celý nerudný

vypadneš z toho

kolotoče toče toče

vyhazov

a máš klid

proč že tě to předtím tak bralo?

nedokážeš nyní pochopit

Svatební šaty

nikdy jsem netoužila po svatbě

prstenu, šatech, vyzdobeném kostele

nelistovala jsem módními časopisy

nezajímaly mě vysoké účesy

svého přítele jsem nelákala do pasti

netrucovala jsem, že to chci a chci

být jeho paní, být jeho choť

nevadila mi představa, že moje dcera

jiné jméno než já má

Toužíš

Toužíš po světě,

 jet tam, tam a taky tam

Toužíš po světě,

nevidíš, že máš ho u sebe

Co tvůj muž? Byt? Květiny?

Pevné zázemí.

Číst

čteš si, tak zaujatě,

a já předstírám, že si taky čtu

ale nečtu

a vlastně ale ani tolik nelžu

pozoruju tebe, sleduju tě,

poznávám, pátrám v tvé tváři

jsme spolu dva roky,

jakže jsme žili předtím?

když jdeš tmou a pro ni nevidíš

*****

nemám důvod se bát

nemám důvod pochybovat

přesto

nepomůžu si

nezabráním si

přiberu

zprůměrním

pozná, že

rým neumím

opustí mě?

není tak povrchní

tak proč ta tíseň na hrudi..

*****

Bílá duše

bílá duše 

pod černým sametem

se dusí bolestí

že dobro zvítězí 

už nevěří

zemře 

tvým nezájmem

Strach

čím je duše menší

tím je srdce splašenější

čím je obava větší

tím je ruce klepavější

čím víc toužíš

tím víc se soužíš

když nevyhraješ

když neprohraješ

když nevíš, kdo jsi

Vánoční z USA

pletu z těsta vánočky

u krbu visí ponožky

pro moje dvě dcerušky

poslouchám Neckářovu Půlnoční

Stěhování

přikrývka hřeje novotou

místnost zeje prázdnotou

všechno bude

časem

zabydlený

bílé stěny

dřevěná podlaha

teď jen

vytvořit tu

svoji realitu

v polštářích peří prachový

co mě tu čeká? to se teprv uvidí

********