Zahájení 863. lázeňské
sezóny probíhá tento víkend. Je to tu přelidněné, přestánkované a přeplněné
hlukem a davy lidí.
Procházím kolem langošů
XXL, dřevěných růží, porcelánových hrnečků, bramborových spirál, dětských
čepiček. Unikám hluboko do parku na lavičku.
Čtu. Zajdu si na výstavu
místního grafika. A ještě na jednu pohádkovou do zámku. Kupuji si knihu, pro radost a aby bylo co
číst v příštích dnech.
V neděli ráno na
mši. A na věž. Z výšky se stánky proměnily ve stánečky složené ze sirek. Vidím vyhozené
peřiny z okna. Je krásný den.
Teď sedím na terase.
Téměř nikdo tu není. Do uší mi proniká soundtrack k La La Landu.
Myslím na Modřinku, která
teď cestuje na Vysočinu.
Těším se na večerní
koncerty, které jsem si vyhlídla v programu (Čechomor).
Nemluvím.
Koukám se.
Snažím se léčit - po těle, ale hlavně na duši.
Je mi smutno.