Stránky

2016/10/21

Citáty v poznámkách

Koukám na plochu svého počítače, která se celá hemží barevnými lístečky s poznámkami. Co je potřeba koupit, co nezapomenout vyřídit, co mám v plánu v delším časovém horizontu, jaké knihy mě zaujaly a chci si je sehnat a přečíst. Zhruba každá třetí poznámka je nějaký výpisek z knihy či citát. A tak mě teď napadlo, že si je projdu, vypsané citáty sepíšu do jednoho wordového dokumentu a dám na blog. Třeba některá z uvedených myšlenek zaujme i vás. A když ne, aspoň si přečtete, co v tom obřím mraku vět a souvětí, které skrze mne proplouvají, mě natolik zaujalo, že jsem si to musela vypsat s tím, že se k tomu vrátím a že o tom chci přemýšlet.
Tak tady to je: 

2016/10/11

První rok

Už třistašedesátšest dní jsem máma. Je to možné? Tak rychle to uteklo. Malý uzlíček, který skoro neotevíral očíčka. Zavinovačky, nažehlené pleny, ty nejmenší oblečky. Křtiny v lednových mrazech. Vítání občánků v prvních šatičkách. Náušničky, odlitky nožiček, tisíce fotografií. Radost z prvního přetočení, plazení, stoupání, lezení. Statisíce chvil radosti, štěstí, smíchu. Každý den držet Modřinku v náručí a dát jí spoustu pus. Hladit ji po hlavičce, když usíná. Dívat se na ni, jak je ve spánku nádherná. Její soustředěný výraz, když si hraje s hračkami. Světlé vlásky jako chmýří. Stovky hodin strávených na procházkách s kočárkem. Radost babiček a dědečků z vnučky. První svátek, první narozeniny. Dorty, dárky, svíčka, rozzářená očka.
Připadám si stejná. Furt jako holka, co čte a zajímá se o literární svět. Ráda a často chodím do divadla. S nikým jsem nepřerušila kontakt. Zvládáme koukat s manželem na filmy i seriály. Máme na sebe čas, povídáme si, stále, pořád a o všem. Ano, je to všechno v menší míře než předtím, na druhou stranu člověk je efektivnější a neprozahálí tolik času.
Baví mě stavět z kostek města a věže a hrát si s plyšáky. Stokrát přečíst říkankovou knížku. Honit po pokoji dítě, aby se mu nasadila plenka. Dávat mlíčko, křupku, oběd. Lechtat a poslouchat hlasitý smích malého děťátka. Vidět, že je šťastné a zdravé.
Neměnila bych. Být doma, když kolem vás se batolí miminko. Může být něco krásnějšího? Ne, zatajuji dech, abych trochu pozdržela čas, neboť to tak hrozně rychle utíká.