Je to neuvěřitelné, druhý měsíc roku už je taky minulostí! No, nejvyšší čas ohlédnout se, co jsem během něj stihla přečíst, co říkáte?
Podle mých deníkových zápisků mi v únoru dělaly společnost stránky deseti knih. Které byly ty nej, že bych je doporučila i Vám?
Igor Malijevský: Měsíc nad řekou Tejo
Krátké povídky, různá témata. Občas k přemýšlení, občas k pobavení. Texty psal Malijevský na literární kabaret EKG (probíhá skoro každý měsíc v Arše, doporučuji!). Nyní vycházejí knižně. A je to dobře, texty jsou to totiž dobré. Ke každé povídce navíc přináleží jedna černobílá fotografie.
Já jsem si knížku moc užívala. EKG je moje srdcovka, chodím tam ráda, a přesto jsem nečekala, že se mi knížka zalíbí až tolik moc. Pokud autora třeba vůbec neznáte, napravte to!
Kniha pro děti, která mi tolik dala! Umím se zase dívat na obrazy o něco lépe. Dozvěděla jsem se pár zajímavostí. Připomněla si některé umělce. To je jen malý výčet, co mi kniha přinesla. Hlavně mě strašně bavila - tím, jak lehko vysvětlovala pro mne nepostřehnutelné informace, které v obrazu jsou.
Florian Illies: 1913 Léto jednoho století
Kniha se mi líbila tak, že jsem chtěla vidět i divadelní zpracování. No, včerejší zážitek z divadla v Dlouhé nebyl nejlepší, ale to nic nemění na tom, že kniha dobrá je!
Autor pročetl deníky, noviny, dopisy umělců tvořící před sto lety. Pak jich pár vybral a udělal z toho koláž pro rok 1913, kterou občas velmi jemně a skoro nenápadně ironicky komentuje. Děj knihy je rozdělen do 12 kalendářních měsíců, ve který umělci prožívají tvůrčí krize, nepochopení, vášně, nemoci, deprese. Pro nás Čechy je tam dost německých postav, které neznáme (ale v době Wikipedie není nic problém), ale neumenšuje to zaujetí, se kterým knihu čteme.
Kniha se mi líbila, nejsilněji zapůsobily pasáže z "obyčejného života" (inzerát od švadleny - šijí už od 96cm v pase! - hubené v té době považovali za nemocné chudinky; nezaměstnaný učitel jednoho dne vejde do školy a pozabíjí několik dívek a spoustu jich zraní...).
Jo a Rainer Maria Rilke má rýmu.
Tahle kniha asi není pro každého. Příběh o znásilňování taky ne. Ale ten jazyk, jakým je to napsáno! Mne tedy absolutně okouzlil.
Kromě toho se mi přišla zajímavá i prvotina Lidmily Kábrtové Koho vypijou lišky, neboť je poskládána z příběhů na 50 slov (Znáte? I já jsem si jich zkusila pár napsat - tady - a řeknu vám, není to jednoduchý).
Dále jsem se přes Alexandru Potter (Já a pan Darcy) naladila na austenovskou tématiku - Ivana Mudrová: Tři anglické lásky, Elsemarie Maletzke: Jane Austenová - životopis.
Tak a to stačí, už takhle je tu zmíněno skoro všech deset knížek:-).
Žádné komentáře:
Okomentovat