První adventní

Je posledního listopadu, probouzíme se, venku sněží, Modřinka skáče, Ouško zvedáme do náruče, všichni koukáme z okna, předvánoční doba nám začíná.

Letos jsme se rozhodli si advent užít. A tak jsem v listopadu pobalila všechny dárky (jsou to drobnosti a knížky), upekli jsme s Modřinkou perníčky, plus máme hotový jeden nepečený druh. Pořídili jsme si hvězdu do okna, světýlka do dětského pokoje. Každý den zapalujeme svíčky a děláme si to hezký. Máme nachystaný adventní kalendář/adventní čtení. Abychom se dobře naladili, naplánovali jsme si na tento víkend návštěvu adventních trhů v Brně.

Vlak, slunce svítí, Ouško spí, hrajeme pexeso, dobble, cesta utíká. Bydlíme v apartmánu pod Petrovem. Děti nadšení, hned tu řádí, vůbec se jim nechce z bytu. Jdeme na trhy, mračna lidí, několik náměstí, výzdoba, strom, kolo, kolotoče, trdelník, perníček, mráz, procházka. Kavárna se zákuskem, chai latte a horkou čokoládou s marshmallow. Kupujeme si adventní věnec, snad se do Prahy převeze neponičen. Večer si pouštíme Anděl Páně 2, protože brzy přijde     Mikuláš.

Neděle, prosinec, už večer, tma. Modřinka běží do pokojíčku. Za oknem zmizel dopis Ježíškovi, je tam adventní kalendář. Jeden z okamžiků, které nezapomenete. Sedneme si kolem stolu, zapalujeme první svíčku, čteme první vánoční text.

Večer s mužem, unavení, děti dobíjí, ale i velmi vyčerpávají, ještě koukáme na adventní kalendář České televize. Pak noc, zavrtat do peřin, říct si, že to bylo hezký, než se to dořekne, spí se.