Motor hučí, na přední
sklo dopadají kapky, teploty vysoko nad nulou, atmosféra hodně pod nulou. Jsou
tu. Po roce zase Vánoce. To nám chybělo, pomyslí si Petr, ukazováčkem poklepává
do volantu, uklidňuje ho to. Vytáčí to ale Mirku, která sedí vedle něho. Už osm
let, jak neustále všem připomíná. Vždycky to řekne tónem, který vám prozradí, že
neví, jak se to jenom mohlo stát, je to vůbec možný, a
kroutí u toho nechápavě hlavou.
Děcka vzadu naštěstí spí,
to už by jinak nedal. Stačí, že stará je jak kaktus oblečený do medvěda. To je
zase móda, ty ženský jsou fakt bláznivý. Škoda, že Patrik i Jája spí, myslí si
naopak Mirka, aspoň by tu nebylo takové ticho. Taky nevím, co by mu to udělalo,
kdyby se pro jednou snažil, nakoupit suroviny se musí. To furt říká, co to
kupuješ a za dva dny, až budou svátky, bude všechno užírat. No tak jsou tady
lidi, to se dalo čekat, nikdo si nekoupí ovoce a pečivo měsíc před Štědrým
dnem, aby se vyhnul davům, to musí být čerstvý. Konečně naskočila zelená, Petr
prudce šlápne na pedál, konečně se pohnou, kola se párkrát otočí, ani se
nedostanou na řadu, a šup, už je tam zase červená.
Motor vrčí, na přední
sklo dopadají kapky, Mirka ve stresu, že nestihne udělat salát, že zapomene
něco nakoupit, že v noci snad ani nepůjde spát, aby zabalila všechny dárky
a ozdobila stromeček. Petr ve stresu, protože to nemá rád, být takhle moc
spolu, už teď ví, že nejpozději pětadvacátýho přijdou hádky, děti budou
ukřičený, nebude klid.
Petr pohladí Mirku po
koleni, uděláme si to tentokrát hezký, pohodový, co ty na to? Mirka se usměje,
pohladí ho po tváři, zaškrábe to, to víš, že jo.
Slíbí si to, a sliby se mají o Vánocích plnit. Ale hlavně se sní. Sní se, že bude všechno lepší než jindy. Jenže nebude, jen se sní všechno cukroví, kapr a salát, a člověku bude zle.
Mami, už máme nakoupeno?
Jája se probudila. Petr nepřátelsky zavrčí, naštěstí naskočí zelená, tak to
převrčí motor. Rozjedou se.
Žádné komentáře:
Okomentovat