Je neděle, stříbrná neděle. Je neděle, neděle večer. Modřinka spí, muž šel na EKG o Lásce a Naději. V bytě panuje ticho a já mám čas sednout si, zamotat se do deky a nechat v sobě končící víkend doznít. Prožili jsme toho tolik!
Přijela maminka s kamarádkou, couraly po Praze, ale i tak jsme se během těch dvou dnů několikrát potkali a prožili hezké chvilky - společný oběd, kafe v bytě, ranní snídaně. S mužem a Modřinkou jsme v sobotu vyrazili na trhy. Václavské náměstí, Staroměstské náměstí (dvě kolečka cmundy, deci medoviny včeloviny (ze které se mi krásně zamotala hlava). Ještě jsme mrkli po svařáčku na Náměstí Republiky.
Večer jsme s manželem po měsíci měli rande. Šli jsme do kina. Vybrali jsme si film vhodný na adventní dobu - Anděl Páně 2. Líbilo se nám to, sál byl zaplněný, veselost filmu námi prostupovala ještě po cestě domů.
Neděla začala klasicky - mší. Modřinka si hrála s hračkami, pozorovala jsem ji a přitom odříkávala vyznání víry, beránku boží, svatý, svatý a přitom za vše, co v životě mám - to krásné i ty nelehké prvky - děkovala. S nikým bych neměnila.
Jedenáct hodin, velký vítr, Modřinka sní půlku rohlíku a usíná. Jedeme na Dyzajn market. Dáme si bílý svařák a zimní cupcake.
Rychlá zastávka v Quadriu (Potřeba přebalit dítě. A vyklepat z něj drobky od rohlíku - což manžel činí přímo nad odpadkovým košem - pobavilo mě to.). Dá se s námi do řeči sekuriťák. "To je krásná holčička. Já mám doma sedmiměsíční. Člověk se na ni celý den domů těší, tak je velké zpříjemnění potkávat tu při práci rodiče s dětmi. Někteří známí říkají, že mají rádi lidi, ale nemají rádi děti. Chápete to? Vždyť to nedává smysl!"
Oběd v Café Colore. Sváteční. Oslavující setkání a bratrův úspěch. Radost z Modřinky a smích nového zvonečku, který za pár dní přivolá Ježíška.
OBI. Kupujeme žárovku, odpadkové pytle, svíčky. Ale hlavně stromek. Modřinka v kočárku už nespokojená, nedaří se vybrat - jeden moc úzký a malý, druhý těžký a divně zelený. Muž prochází mezi větvemi a kmeny. Bere stromy do ruky, porovnává. Sleduji ho třetinou sebe, druhou Modřinku a třetí myslím na to, co vše se musí doma udělat, než bude večer. Mám obavy, jak se to stihne.
Samozřejmě, že se stihne vše. Koupíme hezký stromeček, dostaneme k tomu zdarma svařáček. Doma vybalíme nákup, převlečeme sebe a dítě svlečeme z bund a manžestráčků.
Zapalujeme třetí adventní svíci. Hoří jich už většina, Modřinka je vidí poprvé. Máme na to pár minut, než musíme jít malou koupat a muž musí vyrazit do Archy, ale i tak si to stíhám naplno vychutnat a dojímá mě to.
Je půl osmé, Modřinka usíná, muž odchází. Sedám k počítači, píši tento blog a jsem šťastná.
Žádné komentáře:
Okomentovat