Neděle, jedenáct večer, zapalujeme dvě svíce na věnci, vylupujeme čtvrtou čokoládičku z adventního kalendáře. Na víkend toho bylo v plánu tolik,
že jsem se bála, že zapálení svíčky ani nestihneme. Nakonec se to na poslední
chvíli podařilo.
O víkendu přišel velký mráz a s ní více adventní nálady. Sobotní
dopoledne jsme příjemně strávili na náměstí Míru. Živý zpěv koled, trdelník,
bramboračka s chlebem, pečená jablka, punč.
Odpoledne jsem zamávala Modřince a manželovi a vyrazila do centra. Před
sebou vyhlídka na čtyři volné hodiny a následné divadelní představení.
Neskutečně jsem si svoji samotu užila. Dlouhý čas v knihkupectví, mastné
bramborové spirálky. Návrat domů v půl jedenácté krásný - manžel balil
dárky.
V neděli na mši. Po ní Mikuláš rozdával dětem dárky. Potkali jsme zde
manžele W., u kterých jsme před 2,5 lety absolvovali část předsvatební
přípravy. Milé setkání. Následovalo agapé, kde jsme si dali horký čaj a kafe a
domácí buchty.
Rodinný oběd a rodinné odpoledne u manželových rodičů.
Národní divadlo. Pýcha a předsudek.
Rychle domů. Jedenáct večer, zapalujeme dvě svíčky.
Utíká to, mrzne. Těšení, vůně zimy. Studené prsty.
Přesně takhle to všechno má být.
Žádné komentáře:
Okomentovat