16.5.
První den opravdového lázeňského života. Lehké spaní, probouzení se do
krásného dne. Obléci se do plátěných kalhot a volného trička. Dojít si do
jídelny na snídani (doma by mě nenapadlo snídat jogurt, ale tady (a v hotelích
vůbec) nic jiného skoro nejím - čím to je? co je to za speciální jogurt?).
Jdu na první procedury - vířivka na ruce, a pak hned na nohy. Tam přetéká
voda z nádoby, takže ačkoliv mám vyhrnuté nohavice, nakonec mám celou zadní
stranu kalhot mokrou. Takže rychlý úprk na pokoj a převléci se.
Tři hodiny
volna. Chodím parkem, nakouknu do obchodů, sedám na lavičku - tu do stínu, tu
na slunce - čtu Ovidiovo Umění milovat a užívám si a) že je krásný den, b) jsem
v lázních, c) jsem sama , d) nemusím hlídat dítě, e) nemusím mluvit, f) nemusím
vlastně vůbec nic. Je to opojné.
Pak si dojdu namočit ruce do parafínu. To se ponoří dlaně až po zápěstí
pětkrát do cca 57 stupňů teplého roztaveného vosku, rychle se vsunou do
igelitových pytlíků a převážou ručníkem. A pak si už jen sedíte, vnímáte teplo
a tuhnoucí se vosk. A když zazvoní minutka, oddrolíte ztuhlý vosk a
cítíte, jak vám ruce děkují za péči.
Na pokoji koukám na další díl Sedmilhářek. Jdu na oběd. Ale pak to přijde -
moje nejoblíbenější procedury: termální koupel spojená s masáží celého
těla. Svléknete se a vejdete do lázně - kamenná vana zabudovaná do země - s teplou
vodou. V takovémhle prostředí určitě probíhá mikve. Nebo si to alespoň já
představuji. Ležíte, posloucháte jemnou hudbu, zabalí vás do dek, usycháte a
usínáte. A pak ta masáž! Vždycky když ji absolvuji, tak si říkám, proč na ně
nechodím pravidelně. Dělá mi to dobře. Bolí mě to (dnes v horní části zad,
mám je ztuhlé, asi z nošení Modřinky), ale chci to.
A tady pro dnešek raději skončím:-).
Žádné komentáře:
Okomentovat