Šla jsem s ním na zmrzlinu. Dala jsem si malou, jahodovou, tu mám nejraději. On chtěl dva kopečky, jak jinak. Taky je to chlap jako hora, a navíc, já jsem ráda, když mu chutná. Brigádníček za pultem v bílé firemní košili zajel do nádobky s vanilkovou a nabranou porci překlopil do světlého kornoutku. V tu chvíli se On ozval: "Dejte mi ten druhý kopeček na novej kornout." Podivila jsem se, "proč?" "Minule mi zmrzlina spadla a zamazal jsem si košili." Aha, tak od toho byl ten flek. Klučina se snaží: "Však já vám to tam pořádně přimáčknu, nebojte!" Ale Jeho samozřejmě nepřesvědčí. A tak vycházíme z cukrárny, já se svou jahodovou a On s kornoutem v každé ruce. Jako malej.
Šílená a pomalu postupující fronta. Už nikdy nepojedu nakupovat v pátek večer, slibuju si. Hm, samozřejmě, že totéž jsem udělala minulý týden, a ten předminulý a ten předpředminulý... On se nudí ještě více než já. Opírá se nabručeně o košík, listuje novinami a jeho netrpělivost narůstá. Konečně už jsme u kasy, začínám pomalu vykládat zboží na pás, když v tom mi na právě vyložené kilovce hrubé mouky přistane čokoládová tyčinka. Ta nejmenší co tu mají, a jasně, že nejdražší. "No to snad nemyslíš vážně, nic takovýho už nebudu kupovat." začínám předem prohranou bitvu. Protože je mi jasné, že až budu nákup ukládat do kufru, tak v tašce někde na dně se bude tyčinka krčit. On prostě musí mít něco dobrýho. Jako malej.
Jako by nestačilo, že už v průběhu nákupu do košíku přihodil spoustu nesmyslů. "Musíme ochutnat tenhle sýr." "Hele, nějaký nový druh jogurtu, hm, to by mohlo být dobrý." A tak než projdeme od zeleniny ke zmrzlinám kromě věcí z nákupního lístku se v koši objeví spousta nezdravejch a nepotřebnejch potravin. A když je začnu vyndávat a vracet zpět do regálů, naštve se a trucuje. "Ty mi nechceš nic dopřát, jsi na mne zlá." A takový řeči má do tý doby, než jsme oba rozčílený a já podlehnu a šup s růžovým želé, co tahá plomby, do nákupního koše. Je to šílený. Všechno si vynutí. Jako malej.
A pak se lidi divěj, proč nemám dítě. Vždyť já ho mám, vedle sebe, jen ho nikdo nevidí, protože je dobře maskovanej za mýho manžela.
Žádné komentáře:
Okomentovat