Sedím v pokoji, který je
ponořený do šeda. Prolétávají tudy blesky a závan ochlazení, který přinášejí
kapky vody dopadající na balkon skrze lešení. Jsem doma, mám nakoupeno,
vypráno, emaily vyřízeny. Nic tedy nebrání tomu vrátit se k minulým dním, které
jsem strávila na filmovém festivalu v Karlových Varech.
Může se to zdát stále
stejné. Byt, kde přespáváme. Sály, kde se promítají filmy. Nálada, kterou
festival člověku přenáší. I já jsem pořád stejná.
Opravdu?
Předloni pro mne vše bylo
nové. Nevěděla jsem, jak to probíhá. Kde se kupují lístky, co jsou festival
passy, kde jsou promítací sály. Byla jsem ještě studentka, stále dost oteklá po
práškách, chodila jsem na představení s holkami, dala si pizzu a krokety.
Kamarádka slavila třicetiny a já si po roce dala první alkohol - špetku
šampusu. Užívala jsem si to.
O rok později byly Vary
prvním místem, kam jsme s přítelem jeli oficiálně jako pár. Ze čtrnácti
viděných filmů si pamatuji děj dvou tří, ale o to víc si vzpomínám na chvíli na
pláži, která mě svojí pohodou a sluncem nabila energií na neuvěřitelně dlouhou
dobu, vzpomínám na ....nemusím psát taky o všem.
Letos jsem jela do Varů
poprvé autem se známými a poprvé - což je o trošku podstatnější - se svým
manželem. Měli jsme jeden, ale opravdu obří, kufr. Viděli jsme 7 filmů, vystáli
nějaké fronty. Poprvé jsem byla na koncertě v Poštovním dvoře (užili jsme si
Bratry Ebeny a Anetu Langerovou).
Z Varů jsem letos
odjížděla opět o hrníček bohatší.
Letos mě nadchly slámové
hranolky před Thermalem.
Každý den jsem se
osvěžila malinovkou.
Nechyběla ani tradiční oplatka.
Nemá smysl psát takhle
dokola, kdo tam byl, zná to, kdo ne, tak tohle ho nezaujme, tak raději napíšu příběh.
Snad vyjádří lépe, co pro mě letos Vary byly.
Příběh: Oni
Příjezd. Stříbrné auto.
Čtyři lidi. Žena za ženou, muž za mužem. Dva páry. První nesezdaný, ale letitý.
Druhý roční, ale manželský. A na ten se budeme soustředit.
On a Ona tu nejsou
poprvé. Přesto tu jsou poprvé sjednoceni jménem. Manželé Oni. Dva zlaté kroužky
hlásají, že jsou Oni dva ti, kteří už nyní taky patří do společenské skupiny
"manželé".
On nečeká ani na vyndání
kufru z kufru a běží ke stánkům. Ovoce. Musí koupit. Černé třešně. Měkké
meruňky. Vybalí. Jdou k Thermalu. Koupí si festival passy a hrníček do sbírky. Dají si noky s
rajčatovou omáčkou a slaninou. Ona jí noky s omáčkou, On statečně žvýká slaninu. Druhý pár si
dal každý vlastní porci. Je toho moc. Příště to uděláme jako vy, půjdeme napůl.
Oni jsou první na bytě.
Odpočívají. Pouštějí si fotbal na maxi obrazovce televize. Čtyři ovládače, ale
On si poradí a zprovozní to. Muži z druhého páru se to o pár dní později
nepodaří. Sledují Festivalové vteřiny na mini obrazovce mobilního telefonu.
Dorazí druhý pár.
Ona ve svém spacáku. On
ve svém. Mezi nimi a kolem nich přátelé.
Ranní vstávání. Esemesky.
Vyjde něco? Fronta. On čte festivalové noviny. Ona čte knížku. Stojí vedle
sebe. Okolo prochází Křemílek. A Vochomůrka samozřejmě taky. Nerozlučná
dvojice. Převleky. Vztah je taky někdy převlek. Manželství dělá z lidí taky
takové zábavné a nerozdělitelné dvojičky. Budou si Jeho a Jí pamatovat taky tak?
Řekne se On, a hned se všem vybaví Ona? To poví budoucnost.
Oni tady ve Varech slaví
první výročí. Ehm, tedy měsíční výročí. Takže výměsíčí. Píší jejím rodičům:
"Jsme svoji právě tolik dní kolik vy let."
Sedí v restauraci,
napichují hranolky či na vidličku nahrnují bílá zrnka rýže, a jsou spokojení.
Svítí slunce. Rozložené
noviny. Svetr pod hlavou. Ležet. Park. Za hlavou skupinka mladých. Ona
poslouchá jejich moudra a bláhová vyjádření. On sedí v pozici, jak sedí pouze
chlapi na trávě, a čte noviny.
Mužský a ženský přístup.
Ona nezvyklá na mužský svět, je tím stále fascinována.
Malinovka. Každý den
jinak barevné brčko. Modré. Zelené. Žluté. Oranžové. I růžové (Ona!!).
Popichují se. Pijí vodu z
jedné láhve. Dělí se o meruňku. Střídavě kousají do jablka. Ona mu vkládá
kostičky rozteklé čokolády přímo do úst. Aby se nezamazal.
Oplatka. Teplá. Voní a
křupe. Ubývá jí. Tak jako času v lázeňském městečku. Od filmu k filmu - hodiny mizí.
Odjezd. Balí kufr. Zabal
spacák? Kam jsi dal ty pantofle? Ty noviny mám vyhodit? Tohle je igelitka se
špinavým prádlem? Tak proč jsi dal jedny trenýrky do jiné? Druhý přítomný pár
je pozoruje. S úsměvem. Na závěr to okomentují. My neměli chodit na filmy, ale
koukat na vás, to je daleko lepší. Snídají a baví se. Ona se usměje, jen ať se
klidně baví na jejich účet.
Žádné komentáře:
Okomentovat