Smutno

Jsem smutná, hodně smutná. Vybíhám do ulic. Utíkám. Před svojí slabou duší. Na mé tváři se míchá déšť se slzami. Zastavím se. Není kam jít. I kdyby bylo, nic se tím nezmění.

Cizí minulost ovládá moji přítomnost. Neumím si s tím poradit. Míjí mě maminka s kočárkem, děda o holi, babička v šátku. A já míjím sama sebe.

Odpoutávám se od svého života. I když nechci. Nedokážu ho udržet ve své hrudi. Těžce se mi dýchá. Déšť ustává, slzy zasychají.

Straka odlétá z vršku stromu. Musím se vrátit, zastávat své povinnosti. Doufat, že se vše poskládá do krásného obrázku, kterým to bylo na počátku. Věřit.