Čas mi utíká před očima v podobě
každý den se měnící Modřinky. Je tu advent, a proto je potřeba se trochu
zastavit. Co jeho začátek přinesl mě?
- Skleněnou ozdobu s vločkami. (Je tak krásná! Mám ji vystavenou vedle věnce, každý den se na ni chodím dívat a beru ji opatrně do ruky. Je tak křehká.)
- Přepisování údajů do nového diáře. (Jako vždy jsem svého nepostradatelného pomocníka dostala od manžela. Je to moje oblíbená činnost, na kterou se moc těším. Otevírat nové stránky, listovat daty příštího roku, přemýšlet, co mi asi přinesou.)
- Výběr adventního věnce. (Malá prodejna. Jsme tam všichni tři i s kočárkem. Tentokrát poprvé červené svíčky.)
- Adventní kalendář s Krtečkem. (Dávám ho do vitrínky. Těším se, až každý den budeme s manželem otevírat okénka.)
- Jmelí zlaté. (Nové, krásné. Už visí.)
- Koukání po stromečkách. (Rozhodnutí, že letos koupíme zase dříve, ať si ho užijeme.)
- Ruce v rukávníku. (Tlačení kočárku. Déšť. Zima. Hovory o svátcích.)
- Nedělní mše. (Dětské kázání o posilování srdce. Požehnání adventním věncům. Fialová barva.)
- Vyndání svícnů ze skříně. (První zapálení vysokých bílých svící. Pohled do záře.)
- Nový ladovský betlém. (Náhodná koupě. Pro Modřinku do dětského pokoje.)
- První vánoční film. (polská Láska nebeská - Noc plná zázraků.)
Advent znamená příchod,
je to doba očekávání, doba naděje. A také to je duchovní přípravy na Vánoce.
Snažím se to tak vnímat. Dárky neřeším (máme Modřinku přece!), nepořádek v bytě
mě nerozhodí, cukroví mě nechává chladnou (tedy jeho příprava, konzumace
bohužel nikoliv). Snažím se, abychom měli doma pohodu, užívali si Modřinky,
odpočívali a přitom měli čas i na sebe. Zatím se nám to celkem daří.
Žádné komentáře:
Okomentovat