Stránky

2016/11/21

Jen slovo

 „..řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.“
Věta, která pro mne při bohoslužbě moc znamená. Vždy ji říkám jinak, než cokoliv jiného. Je v ní síla. V tom, že slovo je víc než něco jiného.
Občas se někomu zdá nepochopitelné, proč pro mne slova mají až takový význam. Tak proto.

„Ano.“
Chceš jít se mnou do kina?
Nechceš se nastěhovat?
Vezmeš si mě?
„Berete si zde přítomného..“
Ve vztahu je slovo ano tím zásadním. Tři písmena - a můžou rozhodnout o všem. Pokud někomu řeknete u oltáře/na úřadě/ v parku pod slavobránou ano, navždy jste spolu spjati. Bez ohledu na to, že se za rok rozvedete. Bude vás to provázet celý život. Proto nejsem typ člověka, který si užívá svatby - mám často pocit, že si lidé neuvědomují, jak závažný krok dělají. Opravdu to bude napořád? Tak proč mám pocit, že často lidé jen zkoušejí, zda to vyjde.

Občas drmolím, skáču do řeči, vypouštím ústy vodopády slov. Někdy je příjemné jen tak něco plácat. V některé silné či těžké chvíli slova naopak zoufale chybí a doluji je tak těžko jako horník rudu.

Občas člověk něco vypustí, nemyslí a ublíží. Proto je důležité nebrat slova vážně úplně vždycky. Nezáleží totiž jen na tom, co řekneme, ale i jak je řekneme a hlavně, jak to myslíme.

Važte slova.
Nedávejte jim větší význam než mají.

Žádné komentáře:

Okomentovat