Stránky

2011/03/10

Deníky

Psaní deníku mě uklidňuje (podobně jako třeba četba nebo láhev vína), jeho terapeutické účinky jsou nesporné. Možnost každodenní sebereflexe. Z chaosu existence vytvářet iluzi řádu. Pojmenováním problémů zmenšovat jejich domnělou velikost.
Michal Viewegh


Deník se píše z mnoha důvodů: aby člověk uchoval fakta, která považuje za důležitá; aby se svěřil, ulevil si, vyzpovídal se.
Alberto Moravia

Ráda čtu romány, kde mám možnost přenést se do jiného světa a několik dní či týdnů v něm žít. Miluji ty vrstevnaté příběhy, které se postupně rozplétají či naopak komplikují. Ráda čtu i povídky, kde obdivuji koncentraci na jednu zásadní či naopak podružnou věc, která je pro příběh podstatná.

O ostatních literárních útvarech (fejetony, poezie, korespondence..) by se dalo napsat také "něco" proč je ráda čtu. Dneska jsem si ale vybrala deníky. Proč? Musím se přiznat, že je zbožňuji. Působí na mne strašně osobně. Baví mne sledovat, jak se autorův život vyvíjí. Jeden týden se řeší situace, která vypadá složitě a pak o ní není třeba ani zmínka. Sledovat subjektivní dojmy, jak na autora jednotlivé životní okolnosti dopadají, jak je vnímá.

Já sama si deník - s menšími či většími časovými prodlevami - také vedu, ale nedovedu si představit, že bych byla ochotná dát ho přečíst jen jedné jediné osobě. V jeho psaní se vyrovnávám se situacemi, které jsem nezvládla, řeším spoustu poddružností. Psaní deníku mi pomáhá ulevit si, usnadňuje přemýšlení a pomáhá mi lépe poznat sama sebe. Deník je pro mne zajímavý i proto, že dopředu nevíte, jak se bude vyvíjet. Musíte si to odžít a pak se to pokusit nějak zpracovat.

Ještě připojím, že moje nejoblíbenější deníky jsou ty od Virginie Woolfové.

A jaký je váš postoj k deníkům? Píšete? Čtete je?

6 komentářů:

  1. Pokud máš ráda Virginii Woolfovou, mohly by se ti líbit taky Deníky Sylvie Plathové.

    OdpovědětVymazat
  2. Ty jsem si chtěla včera půjčit v knihovně, ale zapomněla jsem na ně. Tak příště. Od SP jsem četla Pod skleněným zvonem a pár básní - a líbilo moc.

    OdpovědětVymazat
  3. Já píšu deníky jen z cest. Protože ostatní dny v Čechách jsou nuda a kdybych chtěl vydat odtud deníky, tak to budou prázdné stránky.

    OdpovědětVymazat
  4. Ono záleží jak se to podá, i obyčejné události, když se dobře napíšou, lidé rádi čtou.

    Jinak teď se mi vybavily Kolbabovi Dopisy z cest. To se moc dobře čte a krásně se přitom člověk podívá po světě. Měli jsme s Kolbabou besedu a bylo to neskutečně vtipné. Vyprávět historky umí tedy znamenitě.

    OdpovědětVymazat
  5. Baví mne vést si deníky, ale nebaví mě je psát. Takže to nechávám na počítači, ať to dělá za mne: v kolik hodin jsem se ráno zalogoval, potažmo probudil, zda řádně proběhla noční archivace, které album jsem po snídani poslouchal...tohle všechno se do mých deníků zaznamenává. A když mi jejich obsah začne přerůstat přes hlavu, stačí to vypálit.

    OdpovědětVymazat
  6. Před lety jsem si psal deník. Psal jsem o běžných událostech ve škole, doma a podobně. Nějaká ta dětská láska a takové věci. Po letech jsem jej vzal, prolistoval a místy se začetl. Bylo to velmi zábavné! Ne snad proto, že bych tehdy psal tak dobře nebo tak vtipně. Ale prostě proto, že se takhle dívám zpět sám na sebe. Vidím v tom to dětství, neexistující zkušenosti... všechno tohle. A současně je příjemné vzpomenout si na některé události. I když tam je částečně zaznamenáno i jedno ne zrovna příjemné období. Ale takový je život.

    OdpovědětVymazat