Stránky

2014/02/11

Obsazená židle


Můj táta je kutil. Opraví všechno a levně. Není se tedy co divit, že za ním ovdovělé sousedky chodí s upečenou buchtou nebo s padesátikorunou, a že jim prej kape kohoutek, netopí topení, nesvítí lustr, a jestli by byl od té dobroty a mohl se na to přijít podívat. Pokud možno ihned.

Otec to nesnáší, ale zpravidla vezme buchtu nebo tu nabídnutou padesátku, zamumlá něco vztekle do kníru, a jde.

Naposled byl u sousedky Dáši. Zachovalá padesátnice, co potřebovala opravit topení. Táta říkal, že to prej nic nebylo, jen zavzdušněné radiátory a tak. Tak je odvzdušnil. Sousedka Dáša ho za odměnu pozvala na párky. Táta si šel umýt ruce, a pak se chtěl posadit na nejbližší židli u stolu. Seděla na ní kočka. Sousedka Dáša zpozorovala, že se otec blíží k židli a vykřikla: "Tady ne, tady sedí Míca." Otec se zastavil, podíval se na sousedku Dášu, která držela talířek s párky, ze kterých se jen kouřilo. Vzal kočku, mrštil jí na zem a bouřkovým hlasem pronesl: "Já vám dám Mícu, tady sedím já!" a sedl si.

Snědl párky, rozloučil se, sousedka Dáša ještě zaražená něco odvětila, jak velela slušnost, Míca se rozloučit raději ani nepřišla, táta odešel.

Nevím, stalo-li se to přesně takto, ale doma u večeře nám táta návštěvu sousedky Dáši takhle převyprávěl.

Žádné komentáře:

Okomentovat