Pod lampou

Stojím pod lampou
ano, je tu tma
vločky padají
snad nezasypou
mne úplně celou

Stojím pod lampou
chci si připomenout
mráz loňské zimy
a od té doby
života sráz

Stojím pod lampou
hledím do oken
rozzářených
teplem domácí večeře
co v šest musí být přece

Stojím pod lampou
kdysi jsem tu čekávala
na společnost tvou
abys mne pohltil
svou chutí do života

Stojím pod lampou
vzpomínám na tebe
snili jsme, bájili,
byli šťastní
neustále nasmátí

Stojím pod lampou
přesně po dni a roce
kdy jsi mne vzal
za obě ruce
a já řekla ne

Stojím pod lampou
nechápajíce sebe
tenkráte
a bohužel
o nic více ani dnes

Stojím pod lampou
však komu na tom záleží
minulost roztála
jako sněhulák
s příchodem jara

ale teď znovu sněží!

tak, že by, snad?