vědecká studie
Princezna je vážená osoba, ke které děvčátka všech království vzhlíží a vidí v ní svůj vzor. Proto se jejich chování věnuje taková pozornost a bylo o nich napsáno tolikero studií. Mezi dodnes nejváženější autory, kteří zaznamenali osud bývalých princezen, patří např. bratři Grimmové, Hans Christian Anderson a samozřejmě velký inovátor Walt Disnay.
Mít dceru je pro krále (a tudíž i celé jeho království) takříkajíc „strategická hodnota“ (princezny zajisté prominou) s níž se dá vyjednávat při obchodních schůzkách. Nic naplat každý se rodíme do určitého prostředí a musíme přinášet oběti.
U princezny velkou roli hraje vnější podoba, proto jsou nuceny málo jíst, nosit šněrovačky (pas nad padesát pět centimetrů je nepřípustný – vždyť i taková Scarlett O´Harová měla 48 cm a to nebyla urozeného původu!). Mezi další žádoucí fyzické znaky patří dlouhé a kvalitní vlasy (např. Zlatovláska), malá nožka a malý pršáček.
Mezi osobnostní vlastnosti patří povýšenost, dětinskost, rozmazlenost, ale nějaké pozitivní vlastnosti se také najdou. Některé princezny jsou například....chytré. Ale co naplat, krása je nejdůležitější.
Princezna samozřejmě nesmí být - řekněme to naplno - úplně blbá .(Bohužel k tomu občas dochází, proto pak je potřeba dalších sourozenců. Má-li totiž blbá princezna mladší sestru tak v takovém případě se to dá ještě vyřešit tím, že sehraje roli k nápoci výhodného sňatku pro tu druhou sestru - průměrná princezna najednou vedle tupé vynikne jako diamant).
Občas se také princezna zapojí do osvěty zdravého stravování. Bohužel v posledním známém případě se to nepodařilo propagačně zvládnout a vyšel z toho hybridní případ. (viz Princezna na hrášku), kdy došlo k vypuštění špatné verze příběhu. Proto se od takového využití princezen opouští a zůsvává se u propagace štíhlosti.
Ono to vypadá jako skvělý život celý den nic nemuset, nosit hezký šaty, občas se objevit na slavnostní večeři se zástupci ostatních zemí nebo přestřihnout pásku, když se postaví nová budova. Jenže, když odhlédneme od povinného vzdělávání se během dne (jízda na koni, konverzace, hra na loutnu) a zdravotní procházky v podvečerních hodinách (princezna musí mít bledou pleť – samozřejmě nepochází-li z Maroka) není co dělat. Proto se nedivme, že se princezny začnou nudit, a pak z toho dochází k tolika patáliím! Želbohu často souvisejí s tou nejdůležitější úlohou, kterou princezny mají – správně se provdat.
Jsou známy tři hlavní případy, které jsou pro království nejničivější. Pojďme se na ně nyní tedy podrobněji podívat:
I. Princezna se rozhodne vdát
Vidí v tom změnu a doufám, že se na novém a větším (což je samozřemé, přece by se neprovdala za někoho chudšího než je ona sama) zámku bude nudit méně a nebo jinak. Nebude, a proto bude rychle stárnout a stane se zatrpklou královnou, která bude prudit svoje syny i nastávající snachy.
V tomto případě je to problém, jelikož sňatek ještě není dohodnut a narychlo shánět prince, když je potřeba nejdříve vybojovat bitvu o louku u Tří třešní, je náročné. Navíc princezny bývají ze své podstaty netrpělivé a tak se rozhodnou nešťastně zapracovat na svatbě samy a klidně kvůli tomu házejí míče do studny a líbají žáby (jak nechutné) (případ zachycen pod názvem Žabí král).
II. Princezna se rozhodne nevdat
Z trucu, aby naštvala tatíčka pana krále, prostě aby bylo o zábavu postaráno. To třeba uteče se zahradníkem (viz O pyšné princezně), vězněm (viz Šíleně smutná princezna) nebo sama v noci v myším kožíšku (Princezna se zlatou hvězdou).
Naštěstí mají princezny v těchto případech neuvěřitelnou kliku, že se nakonec ze zahradníků a vězňů obvykle vyklubou skuteční princové.
Všechny případy samozřejmě místní kronikáři zaznamenali, ale do světa mezi prostý lid se vypustili jen ty, které nejsou nebezpečné, takzvaně pro pobavení lidu (aby poddaní nezačali stávkovat a pořád hezky obdělávali svoje políčka pro královské sýpky).
III. Princezna se provdá za neurozeného
Občas je problém, že jsou princezny moc tvrdohlavé a chtějí si vzít muže neurozeného původu. Samozřejmě, že kvalitních princů je pomálu a my se jim z lidského hlediska nemůžeme divit, ale pro království to bývá bolestivá finanční ztráta (např. Maruška se provdá za rybáře (!!!) zachycená kronikářem Werichem ve studii pod názvem Sůl nad zlato, dále je známý případ nazvaný O princezně Jasněnce a létajícím ševci - tady naštěstí ke ztrátám nedošlo, neboť neurozený král vymyslel rogalo, a na tomto patentu království ještě zbohatlo) .
Nevím, proč jsou princezny tak strašně nevděčné a musejí neustále dělat neplechu. Snad je to tím, že mají opravdu moc volného času. Ono kdyby musely od tmy do tmy do roboty tak by je roupy přešly. Neměly by na ně čas, jako obyčejný lid. Vzaly by si čeledína ze sousední vesnice, povily osm dětí, (tři by umřeli při porodu nebo jako batolata), a dřely bídu s nouzí dokud by je upracované srdíčko nezradilo.
Jenže ruku na srdce - zajímalo by to pak někoho? Ne, a v tom je druhý hlavní přínos princezen – zábava a rozptýlení pro lidi, kteří sledují jejich hvězdné eskapády, a pak si po večerech jejich osudy ve světnicích a hostincích převypravují.
Takže – buďme rádi za princezny a buďme k nim shovívaví, vždyť ony jak vidno to taky nemají lehké!
Žádné komentáře:
Okomentovat