Stránky

2011/12/05

Pamatuješ?

Šli jsme vedle sebe po ledě, držela jsem se tě jako klíště, ruku svou v tvém podpaží, silně jsem se k tobě tiskla, klouzalo mi to, to ty hladké podrážky, přivádělo mne to k smíchu, tebe nakonec taky.....pamatuješ?

Čekal jsi na mne v autě, netrpělivě, třikrát jsi zatroubil, stále jsem nešla, naštval ses, už už jsi startoval, a v tu chvíli já vyběhla ze vchodu, v těch zelených šatech bez ramínek, těch od tebe, potěšilo tě to.....pamatuješ?

Škrtila tě kravata, potil jsi se, chtěl jsi utéct, ale nešlo to, držela jsem pěsti pro štěstí, státnice jsi udělal, oslavili jsme to, sami dva s láhví vodky, to byla ráno bolest hlavy....pamatuješ?

Šel jsi se mnou do kina na Sex ve městě, dvojku, nechtěl jsi, protestoval jsi, nakonec jsme tam trpěli oba, útrpně skoro dvě hodiny, pak radši utekli a šli na koktejl, a to bylo moc fajn.....pamatuješ?

Přišel jsi utahaný z práce, uvařila jsem francouzské brambory, tvé oblíbené, krásně prostřela stůl, zapálila svíci, lekl ses, nějaké výročí, na které jsi zapomněl, byl jsi překvapen, že to já jen tak, pro tebe.....pamatuješ?

Stáli jsme bezradně před regálem, co vybrat, bude se to líbit, věčně do nás vráželi vozejky netrpěliví nakupující, a my tam pořád stáli a nevěděli, bylo to na stříbrnou svatbu mých rodičů, a my stále nevěděli.....pamatuješ?

Řekl jsi počkej a vzal mne do náruče, přenesl sis nevěstu přes práh, málem jsi mi přitom roztrhl šaty, ale jen málem, postavil mne na zem a jen jsme mlčky hleděli, na nezabydlený prostor, na naši budoucnost.....pamatuješ?

Přinesl jsi stromeček, krásnou borovičku, voněla sněhem, malou akorát tak do našeho nového bytečku, ozdobili jsme ji společně, poslouchali při tom koledy a těšili se na kapra se salátem.....pamatuješ?

Svíral jsi mi ruku, až mne to bolelo, dívali jsme se na monitor, děťátko se nám tam míhalo, ukápla ti slza, první kterou jsem u tebe kdy spatřila.....pamatuješ?

Po večerech jsme sedávali u televize, hladil jsi mi můj obrovský břich a čekal na pozdrav zevnitř, předčasný porod, zmatkoval jsi, po cestě do nemocnice málem naboural, pak jsi nás uviděl, podruhé jsem viděla tvoje slzy.....pamatuješ?

Bylo to náročné, nečekali jsme to, dítě věčně brečelo, stále jsme byli unavení, jednou jsi řekl, že dojdeš přebalit, zakřičels, volali jsme doktora, syndrom náhlého úmrtí vyslechli si.....pamatuješ?

Ano, tohle neštěstí si pamatuješ, vše ostatní jsi zapomněl, jinak bys mne přece nemohl takhle opustit.....prosím, vzpomeň si, co bylo předtím a  vrať se.

Žádné komentáře:

Okomentovat