Večeře

Měla to být jen večeře. Měli jsme se projít, posedět v hezkém prostředí, červené ubrusy s vlnkami po stranách, číšníci nalévající víno do sklenic, nahřáté talíře s těstovinami al dente, s parmazánem navrch, měli jsme si popovídat o práci, o tvém šéfovi, jak tě dusí; o filmech, na které musíme zajít do kina; o knihách, které právě čteme, jejichž příběhy právě prožíváme; měli jsme jít nočními ulicemi pod rozsvícenými lampami domů. Měl to být prostě hezký večer uprostřed týdne, večer, kterých zase tolik nemáme. 

Tak proč jsi se to rozhodl pokazit. Jak tě jenom mohlo napadnout požádat mě o ruku?

Nečekala jsem to, moje reakce nebyla dobrá, byla jsem v křeči, znáš mne, víš, že nečekané situace nezvládám, tak proč jsi mě jí vystavil, věděl jsi, že to nezvládnu, že to neustojím.

Nikdy jsme spolu o svatbě nemluvili, neplánovali jsme budoucnost, bylo nám dobře dneska, teď a tady, nechtěli jsme se dívat do budoucnosti, nechtěli jsme plánovat dovolenou a počítat plenky, náš vztah byl teď a tady, tak proč jsi se najednou rozhodl - sám a beze mne - ho změnit v něco jiného? Přece jsi mohl počítat, že to nedopadne.

Prsten je krásný, ten ti pochválit musím, i když mne z pohledu na něj píchá u srdce, je dokonalý, bílé zlato, jemný kroužek s kamínkem vsazeným, třpytí se, leskne se, je nádherný, můj vkus znáš, vybral jsi dobře, ano, tohle se ti povedlo, znáš mne, a právě proto pořád nechápu, co tě to napadlo.

Všichni koukali, připraveni zatleskat, jako kdybychom pro ostatní hráli divadlo.

Ne, neodmítla jsem tě, ani tvoji nabídku nepřijala. Nebyla jsem naštvaná ani šťastná - jen prostě v šoku. Potřebuji čas, zklidnit se, přijmout novou situaci. Miluju tě, jsem ráda v tvé náruči, popravdě moje odpověď by byla ano - kdybych dokázala správně reagovat na nečekané situace. Takhle jsem to zkazila tobě i sobě. Neboj, já to ztrávím, já to zpracuju a řeknu ano, ano, stokrát ano.

A budeme spolu šťastní, koupíme byt, pojedeme k moři, narodí se nám děti. Jen o té žádosti o ruku nebudeme nikdy mluvit, bude to takový maličký kaz na kráse našeho vztahu. Nic hrozného, ale ani bezvýznamného. Kdyby jsi něco naznačil...byla bych připravená, mohla jsem hned odpovědět to kouzelné ano. Já vím, chtěl jsi mne překvapit, no povedlo se, a teď to máš.